Hard Day

Nechci sem psát až tak často, nestíhám pak spoustu dalších věcí, ale tenhle zážitek je opravdu docela drsný...

Včera dopoledne jsem měl Maintenance shift, je to vlastně údržba všeho druhu, zkrátka "co je potřeba". V současné době se team dělí na dvě obměňující se čtveřice: malování a zahrada. Já jsem v zahradě, což je poměrně náročná práce, ale je na vzduchu a přeje nám počasí (na počasí si v posledních dnech opravdu nemůžu stěžovat, a co víc, začínám přicházet na chuť těm osvěžujícím přeháňkám:) Včera večer jsem byl v kuchyni, což je o dost náročnější. Všechno musí být připraveno včas a přesně (už jsem psal o prostíracích kartičkách?) A stejně jako s počasím je tomu i s anglickým jídlem - dá se mu přijít na chuť. Je pravda, že jídlo tady v Barcaple je obecně považováno za výborné i mezi místními, takže to možná není statisticky významný vzorek, ale to je jedno, hlavně, že nám chutná. Například včera jsme měli puding - custard, vlastně jako dneska a většinu dní (docela příjemný zvyk), masovou roládu a bramborovou kaši se zeleninou a grave. Dneska byla hovězí pečeně, brambor a sheperds pie. A puding...

Dnešní dopoledne bylo pořádně otravné. Hlavně pro několik arů plevele, který jsem musel postříkat nějakým šíleným svinstvem (mezi domorodými obyvateli jsem vysledoval víru v kult všemocné chemie), několik hodin jsem se potil v ochranném oděvu s upocenýma brýlema na očích a šátkem přes nos (ten nebyl nutný, ale když jsem si přečetl obal...) a měl unikátní možnost obdivovat rozlehlost a rozmanitost celého areálu...

Po obědě jsem si na chvíli zdříml, na odpolední šichtu jsem dorazil pozdě sklidil fingovanou důtku. Nakládali jsme trávu na vozík připojený k traktůrku (quad - pěkně silná mašinka...) Lisa s ním chtěla zacouvat blíže k posekané trávě, já jsem ji ukazoval, jak daleko to má ještě ke srázu. Zastavila kousek od něj, natáhla se, aby zajistila brzdu, když v tom sebou traktor najednou cuknul a rozjel se. Přívěs sjel ze srázu a jeho váha nadzvedla traktoru zadná nápravu, traktor sjel dolů a převrátil se směrem vzhůru... Celé jsem to sledoval jako zpomalený film, zatímco vzduchem ještě letělo moje "Stop,STOP!" Lisa ležela v šoku na zemi, jen stihla natáhnout nohy před sebe, když na ní traktor, doposud jakoby zázrakem se vznášející, pomalu a těžce dolehl.

Já i Cheri-Ann jsme byli okamžitě u traktoru, přičemž já jsem Lisu vůbec neviděl, pouze jsem slyšel její sténání zpod traktoru. Vší silou jsem se snažil zmírnit tlak a působit jako protizávaží, pootočit vehiklem trochu do svahu, ale skoro vůbec to nešlo... Cherri-Ann běžela pro pomoc, Lisa zoufle křičela a já nemohl dělat skoro nic...

Celou přihodu jsem musel už několikrát vylíčit v angličtině, nejtěžší to bylo před policií, která okamžitě s ambulancí dorazila. To budu vyprávět, až se vrátím. Lisa už je zpátky z nemocnice, rentgen dopadl dobře, už jenom kulhá a bolí ji záda. Ale strach jsme měli obrovský. Proti lidské chybě jsou jakákoli bezpečnostní opatření bezmocná.

Zbytek dne už proběhl klidně, děti mají táborák a mz staff - personál se postupně seznamujeme (už jsem psal, jak bydlíme?) Trávení volného časo je tady naprosto svobodné, ovšem většinou jsme dostatečně unavení na to, abychom se zmohli na nějaké nápaditosti:)

Zítra ráno odjíždějí děti a tenhle weekend mám volný. Pokusím se sehnat někoho, kdo se mnou pojede na kole k moři. A taky vám napíšu pár mailů tam na východ. Kdyby si se mnou někdo chtěl popovídat jinak než přes mail/sms, můžeme se domluvit na nějaký chat, dejte vědět, večer je tu internet volný a víceméně zadara.
Ahoj a díky za maily a smsky, vždycky mě to moc potěší :)